Mouka žitná chlebová 2 kg Bohutín

Kód: 972
12 hodnocení
85 Kč 4,25 Kč / 100 g

Kvalitní žitná mouka z rodinného mlýna rodiny Dubských na řece Litavce u Příbrami. 

Základem kvalitní mouky je výběr kvalitního zrna a léty prověřený způsob zpracování.

Detailní informace

Detailní popis produktu

Žito je prastará obilovina, typická pro oblast Evropy. V dnešní době je vytlačováno pšenicí. Žitné produkty jsou však výživnější. Obsahuje vysoký podíl minerálních látek. Má méně lepku než mouka pšeničná, proto se pro přípravu chleba standardně míchá s pšeničnou moukou v poměru 1:1 až na podíl 60 % žitné mouky na 40 % mouky pšeničné. Pokud není míchání žádoucí, lze menší soudržnost žitné mouky vyřešit pečením ve formě. Žitnou mouku doporučujeme před mísením těsta provzdušnit prosetím. Těsto pak lépe kyne. Žitná mouka je tmavší než pšeničná. Nedělí se na hladkou, polohrubou a hrubou, ale jen na klasickou chlebovou a celozrnnou. Žitná mouka udržuje vlhkost, díky ní je chléb šťavnatější a trvanlivější.

 

Mlýn BohutínNejmenší provozuschopný mlýn na říčce Litavce, historicky doložený roku 1541.

 

Mlýn má velmi dlouho historii, jejíž počátky sahají až do doby mezi první a druhou polovinou 16. století. Nyní je ve vlastnictví rodiny Dubských. Jako jediní v celé České Republice se pyšní tím, že melou konopnou mouku.

 

Vybavení mlýna:

Mezi tradiční vybavení mlýna nutné k provozu patří: dopravníky na příjem obilí, sila, čistička obilí, automatická váha, průchodná loupačka, mlecí stolice, prosévací systémy, míchačka, moučná sila (zásobníky na finální produkty). K přepravě materiálu slouží kapsové výtahy a ke svodům se používají dřevěné trubky. K pohonu mlýnu se používá elektrický motor a Francisova turbína.

 

Historie mlýna: 

První zmínky o mlýnu se objevují na přelomu první a druhé poloviny 16. století. Se svou rodinou a bratrem zde v tu dobu mlynařil Václav. Součástí mlýna byla v té době také pila. Jelikož byl hrdý na své vzdělání a finančně podporoval místní školu, aby bylo na žáky z chudších rodin, začalo se mu říkat Škola. Zemřel roku 1589 a zůstala po něm vdova Dorota a čtyři děti. Společně s Dorotou zde hospodařil její švagr Matěj Macháček, který se zavázal, že Dorota bude ponechána ve mlýně jako hospodyně, dokud se znovu nevdá. Takto spolu hospodařili po dobu pěti lety, jenže poté zemřel i Matěj Macháček.

 

Dorota nějaký čas řídila hospodářství sama, ale poté se opět vdala. Po letech ale bohužel opět ovdověla, začala tedy hledat ženicha pro svou dceru Do oka jí i její dceři padl Jan Mls, který se učil mlynářem a po studiích byl přijat do cechu mlynářů za mladšího mistra. Vzal si Annu a začalo se mu po mlynářsku říkat Škola. Když se jim narodil první syn, byl pojmenován Václav po svých dědech. Po roce, kdy bylo popraveno 27 českých pánů, se jim narodil druhý syn Vít. Jan Mls se tedy rozhodl, že mlýn dle zvyku předá jemu a pro Václava našetří určitý peněžní obnos, aby si mohl koupit mlýn blíže k městu. Všichni ve mlýně pracovali od rána do večera a vedlo se jim dobře.

 

V tu dobu tížilo město Příbram množství nezaplacených kontribucí a dalších dávek vybíraných hejtmany. Jan Mls se tedy rozhodl, že jim pomůže a daroval městu peníze. Roku 1625 žádal o laskavost. Chtěl, aby celá jeho rodina i její budoucí generace byli osvobozeni od robot. Lidé uznali, že v době nejvyšší nouze podal pomocnou ruku a jeho žádosti vyhověli. Stal se prvním svobodným mlynářem na celém příbramském panství. Zůstal zde se svou rodinou i během třicetileté války. Jan předal mlýn svému mladšímu synovi Vítovi, ale ten ho bohužel roku 1667 prodal Tovaryšstvu Ježíšovu.

 

V 18. století ve mlýně hospodařili mlynáři Štverákové, od roku 1772 mlynáři z rodu Nádherných. Pak tu byli další majitelé. Pamětní kniha bohutínské lokalie od roku 1794 uvádí na straně 13: Dne 8. května 1844 kolem druhé hodiny v noci vypukl požár, při kterém shořel  panu Josefu Wimmerovi, měšťanu z Březových Hor tento mlýn, pila a maštal. Výměnnou smlouvou z 18. března 1870 se stali majiteli mlýna Matěj a Marie Pečených, po Matějovi měl mlýn Josef Pečený. Protokol o zařízení normálního cejchu byl sepsán 5. srpna 1877.

 

Roku 1913 odkoupili mlýn praprarodiče současného majitele od manželů Pečených. V té době měl mlýn jedno vodní kolo, dvě složení a pilu. Dne 9. 10. 1926 byla naistalována Francisova turbína a v roce 1932 byla zvednuta budova mlýna o dva metry a byla přidána také nová válcová míchačka. V průběhu roku 1948 byl mlýn částečně přestavěn a modernizován jako námezní periodický mlýn. Po roce 1948 byl mlýn znárodněn a roku 1958 převzal mlýn nákupní podnik (ZNZ), který zde šrotoval obilí do roku 1963. Od té doby až do roku 1992 mlýn stál.

 

Ve druhé polovině roku 1990 se začal připravovat k dalšímu spuštění. Po zkušebním provozu se mlýn v roce 1993 roztočil naplno a běží dodnes!

Doplňkové parametry

Kategorie: Zdravá a spec. výživa
Hmotnost: 2 kg

Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.

Nevyplňujte toto pole: